Les není (jen) na houby

Les je úžasné místo. Už v životě našich předků hrál nezastupitelnou roli. Člověk v něm coby lovec a sběrač prožil většinu času. Les v horku poskytuje stín a v suchu zadržuje vláhu. Díky tomu se v něm daří životu a je také vhodným místem, kam vyrazit spolu s dětmi. 

Lidé do lesa nejčastěji chodí na procházky nebo sbírat houby. Les se ale rozhodně hodí i na něco jiného než jen na houby. Ale pěkně od začátku. Základem krásně stráveného odpoledne v lese je dobré oblečení, svačinka a pozornost. V lese může být výrazně chladněji než ve městě a pití a svačinka se hodí, abyste po dvou hodinách nemuseli řešit hlad a nemuseli se vracet do civilizace.

Co dělat v lese?

Klid lesa působí jak na dospělé, tak na děti, které jsou v lese klidnější. Navíc je zde na rozdíl od pískoviště, kde si děti můžou hračky závidět, všeho dostatek - šišek, klacků i kamínků. Kluci rádi experimentují se dřevem, takže těm větším klidně ukažte, jak si vyřezat z kůry lodičku. Když vezmete do lesa provázek a vyrobíte jim luk a z rovných větví šípy, budou vás považovat za indiánského gurua. Svázáním zkřížených klacíků vyrobíte meč a společně se můžete pustit také do výroby bunkru. Kluci můžou také vypustit páru házením šišek do stromu, zaběhat si nebo si zabušit klacky do mrtvých kmenů. Ti šikovnější vylezou na stromy a zkuste je uhlídat, aby se nevydali na průzkum kolem potoka.

Děvčata mají naproti tomu raději klidnější činnosti. Rády staví domečky pro skřítky a mandaly z přírodních materiálů. Vděčná je také výroba nejrůznějších postaviček z klacíků, které můžete vyšperkovat mechem a šiškami. A když se budete jen tak procházet po lese, zkuste využít všechno, co vám nabídne. Spadlý kmen poslouží jako kladina pro nácvik rovnováhy nebo zdolání potoka suchou nohou, pařezy jako místa pro nácvik přesného doskoku nebo jako překážková dráha a stromy jako další přírodní překážková dráha.

Pokud se chvíli zastavíte na jednom místě, můžete je využít třeba pro hru na schovávanou, na honěnou nebo využít dostatečně širokou cestu pro hry, jako na rybičky a na rybáře nebo čáp ztratil čepičku. A až se zase dáte do pohybu, zkuste si zahrát spolu s dětmi lesní bingo, které spočívá v tom, že vyhraje ten, kdo dříve nasbírá kombinaci předem určených předmětů - třeba šišku, kamínek, borovou větvičku a javorový list. Pokud je vaše rodina velká nebo budete mít s sebou i kamarády, zkuste se rozdělit na dvě družstva a zahrát šipkovanou (pro výrobu šipek využijte klacíky a kamínky) nebo na stopaře.

Vůbec není od věci si s dětmi cestou lesem jen tak povídat. Může je tak naučit, jak žijí veverky, proč datlové ťukají do kmenů nebo mnohem praktičtější věci, jako je rozeznávání slaďoučkých borůvek od jedovatého vraního oka. Také jim zkuste ukázat, jak pomocí mraveniště (pozvolnější strana směřuje k jihu), letokruhů v pařezu (na severu jsou letokruhy hustší) nebo mechu (mechy rostou častěji na severní straně) rozpoznat světové strany, a pokud rostou, naučit je sbírat jedlé houby. Důležité je přitom je děti do ničeho nenutit. Pokud totiž potřeba informace tak nějak vyplyne sama, nebo pokud si o ni děti dokonce samy řeknou, je mnohem víc pravděpodobné, že si ji také dobře a dlouho zapamatují.