Dopřejte dětem vlastní zahrádku

10.05.2021

Starost o malé rostlinky naučí malé mrňousky odpovědnosti, samostatnosti i trpělivosti. A také vážit si jídla. Poznají totiž, že každé sousto stojí energii. Společné pěstování ale nabízí především spoustu radosti a zábavy.


Rodiče, kteří mají tu možnost, by měli dětem umožnit, aby se už jejich útlého věku samy staraly o kousek půdy. Ideální je samozřejmě vyhradit jim na zahrádce jejich vlastní a zpočátku ne příliš velký záhonek, aby péči o něj v pohodě zvládaly. V bytě samozřejmě stačí klidně i truhlík. Rozvíjejí v nich tak kromě tvořivosti především trpělivost, protože než se na záhoně objeví první plody, obvykle to chvíli trvá.

Pozná přírodní zákonitosti

Díky péči o záhonek nebo truhlík se děti naučí poznávat nejen přírodní zákonitosti, ale také spolupracovat - požádat o radu, když jim něco hned napoprvé nepůjde. Radost, ve chvíli, kdy se jim urodí první plod, je k nezaplacení. O to větší bude mít hodnotu, pokud se ji děti naučí sdílet s ostatními, naučí se dělit o vypěstované plody a naučí se vážit si toho, co nám příroda dává.

Aby příroda zůstala čistá

Životní prostředí v minulých desetiletích dostalo pořádně zabrat, a proto je nutné se k němu znovu začít chovat s respektem. Všichni přece chceme, aby naše děti vyrůstaly v čisté přírodě, kde bude všechno přirozené a kde se nebudeme muset bát, že spolu s potravinami budeme jíst také chemii, která do našich organismů nepatří. Mnoho mladých lidí už dnes proto dává přednost produktům, které jsou ve vysoké kvalitě a při jejichž výrobě se neubližuje přírodě. Na síle proto nabírá ekologické zemědělství a jeho produkce, která může nést označení bio.

V minulosti řešili naši dědečkové nutnost nasytit co nejvíc lidí. Používali tedy průmyslová hnojiva a postřiky, takže rostliny sice plodily víc, ale zároveň v přírodě a vyprodukovaných potravinách zanechávaly stopy chemických prvků. A ty se pak v mohla případech ukázaly jako zdraví škodlivé. Také živočišná výroba se řídila hlavně objemem produkce bez ohledu na životní podmínky zvířat. Dnes řešíme opak - zbytečné plýtvání potravinami. Průzkumy říkají, že až polovina potravin se zkazí přímo v našich domácnostech. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.

Užijte si sklízení

Starost o vlastní záhonek naučí malého mrňouska nejen starat se o rostlinky, ale také vážit si jídla. Pozná totiž, že za každým produktem stojí lidská práce, v tomto případě hlavně ta jeho. Je jasné, že bude ze začátku bude potřebovat pomoc. Pomozte mu vybrat rostlinky, které je snadné pěstovat, jako je třeba hrášek. Ten je zajímavé pozorovat, jak roste, ale nejvíc si spolu užijete při jeho sklízení. Protože malé zelené kuličky jsou tak slaďoučké... Jednoduché na pěstování jsou také ředkvičky, které pak spolu můžete využít v kuchyni. Na chlebu s máslem budou chutnat celé rodině. A pro ty, kteří mají pro pěstování k dispozici jen truhlík, se hodí třeba rukola, kterou upotřebíte do salátů. Přímo do truhlíků nebo květináčků byla vyšlechtěna také řada odrůda balkonových rajčátek, které budou v salátu rukole dělat rovnoprávného sekundanta. Nenáročné jsou také všechny bylinky.

Měli byste vědět

V čem je smysl organického?

Pokud jsme to, co jíme, nepolykejme cokoliv! Zkuste se při pěstování vyhnout průmyslově vyráběným hnojivům a postřikům. Inspirací vám může být ekozemědělství a permakulturní princip, při kterém si rostliny navzájem pomáhají a chrání se, takže je vůbec není zapotřebí používat. Asociace Generation Futures, která se zabývá ochranou budoucích generací před pesticidy a jinými chemickými látkami, nedávno publikovala výzkum. Ten mimo jiné říká, že průměrný člověk denně přijme v konvenčních potravinách až 128 reziduí, včetně 36 různých pesticidů. Pokud vezmeme v úvahu fakt, že počet onemocnění rakovinou stále roste, položme si otázku, zda mezi stravou a rakovinou nemůže existovat souvislost?