Cesta za památnými stromy

10.05.2021

Výlet do přírody je vždycky jedna velká dobrodružná cesta za poznáním. Pokud si dáte za cíl doputovat až k nějakému významnému stromu, uvidíte nejen jeho krásu, ale poznáte i jeho příběh. Třeba to, jak dlouho už roste, nebo co všechno zažil. A příběhy mají děti přece rády...


Jsou tu už dlouho a hodně toho pamatují. Řeč je o památných stromech, které jsou svědky minulosti a které stojí za to poznat. Chtělo by se říct němými svědky minulosti, ale stromy nejsou až tak němé, jak by se mohlo zdát. Mnohé mají vepsáno do kůry, listů i letokruhů. Vědci z nich dokáží vyčíst, jaké bylo v minulosti počasí nebo v jakém stavu se nacházelo životní prostředí. Dřevo totiž citlivě reaguje na okolní podmínky a zaznamenává tak do sebe nejen klimatický vývoj, ale třeba i různé katastrofy, které se kolem něj prohnaly.

Každý má svou jedinečnost

Lidé mají obvykle představu, že památné stromy musí být vysoké a staré. Obvykle tomu tak také je, ale také nemusí. Někdy mají nenahraditelnou biologickou a ekologickou hodnotu a mnoho památných stromů není vůbec vysokých, ale je spojeno s příběhem, ať už historicky doloženým, nebo jen tradovaným. Téměř vždy to ale dává stromu na jedinečnosti a originalitě, která ho odlišuje od ostatních. A takové stromy stojí za to navštívit.

Památné stromy jsou běžně dostupné, takže klidně zapomeňte na otevírací dobu i na výši vstupného. Mrkněte snad jen na předpověď počasí. Odměnou vám může být společně strávený čas s rodinou, při kterém si můžete připomenout příběh, který se ke stromu váže, nebo se si ukázat jeho jinou unikátnost, která je se stromem spojená. Načerpat také můžete přírodovědné a historické vědomosti, které se budou hodit nejen vám, ale samozřejmě i vašim dětem. Zároveň v nich posílíte sociální cítění, úctu ke stáří i vztah přírodě a k historii.

Poznejte české lípy i majestátné duby

V ústředním seznamu ochrany přírody dnes najdete víc než 5300 objektů památných stromů. Nemusí jít totiž vždycky jen o samostatné stromy, ale také o skupinu stromů nebo stromořadí. Nejvíc je mezi nimi domácích lip, dubů, buků a jasanů a z cizokrajných druhů se nejčastěji setkáme s jírovci, platany a jinany. Raritou je několik případů, kdy jsou pro jejich vzrůst a stáří chráněny i keře a liány, jako třeba brslen evropský, dřín obecný a břečťan popínavý. Z hlediska zastoupení dominují domácí druhy lip a dubů, buky a jasany. Výjimkou ale není ani cedr libanonský, cedr atlaský, sekvojovec obrovský, liliovník tulipánokvětý, nahovětvec dvoudomý nebo korkovník amurský. Ojedinělý je třeba ořechovec pekanový.

Co byste měli vědět

Jak se tvoří letokruhy?

Stromy rostou většinou po celý rok. Ale jen v době, kdy je dostatečně vlhko a teplo. U nás to bývá od jara do podzimu. V průběhu jara, kdy je víc vody, vytváří strom buňky se slabými stěnami. Na řezu je tato vrstva světlejší, naopak v létě je méně vody a buňky mají silnější stěny, proto jsou vidět jako tmavší vrstvy. Střídání těchto období vytváří typickou kresbu - letokruhy. Každý z nich odpovídá jednomu vegetačnímu období, tedy jednomu roku.

Nejstarší strom světa

Na Šumavě najdeme stromy, které mají 300 letokruhů a někdy se podaří objevit i stařečka s 500 letokruhy. V porovnání se světovými unikáty je to přesto jen zlomek času, který rostl nejstarší strom světa. Tím by měla být borovice osinatá, která roste na hřebeni White Mountains na hranici mezi státy Kalifornie a Arizona v USA. Strom má živé a již odumřelé části. Ty živé mají více než 4000 letokruhů, odumřelé dokonce 7000.

Kam za stromy v ČR

Navštivte náš Výletníček a na mapě hledejte ikonky stromů. Pod nimi najdete místa, kde se nachází památné stromy, jejichž stáří se odhaduje na více jak 700 let.